Shito-ryu se vyznačuje zvláště tím, že podle staré učební metody neodděluje umění volné ruky (Karate-do) od umění zbraně (Kobudo). Vzhledem ke Kata volné ruky vyučoval mistr spolehlivé výchozí formy Naka-te od Higashionna a Shuri-te od Itosu. Kata Shuri-te jsou stejná, jako ta, která vyučoval mistr Funakoshi, když přišel do Japonska.

Už za života Mabuni se mistr Chojiro Tani z Kobe vzdálil tradiční linii stylu a založil bojovou odnož Shukokai, kterou dále šířil Yoshinao Nambu. Nambu, žák Tani, však s čistě bojvou interpretací Shukokai nesouhlasil a založil vlastní ^směr karate, Nanbu-do.

Brzy na to následoval nový trend i Shito-ryu a začal se celosvětově šířit jako bojový sport. Poté co mistr Mabuni zemřel, převzali vedení stylu jeho synové. Oba významní mistři Ryusho a Sadaaki Sakagami (otec a syn) také udávající směr ve vývoji stylu, dovedli ještě dál původní Mabuniho směr Shito zpátky k jeho počátku a založili čistě tradiční směr Itosu-ryu, který je téměř identický se starou Itosu školou.

Další důležitým žákem školy Shito je také Teruo Hayashi. Byl známý především ve Francii, když tam občas zastupoval jednoho ze svých žáků. Západním karatistům je znám z filmu "Budo, art of killing" (Budo, způsob zabíjení), ve kterém prezentuje spolu s několika svými žáky karate.

Bohužel je linie Shito, stejně jako mnoho jiných směrů mezi sebou znesvářená a nejednotná. Existují velké problémy v interpretaci kata, kterou jsou také v Shito-ryu zbavena svých původních souvislostí. V Shito-ryu jsou vlivy boje velké a způsobují velké škody ve vlastní výuce stylu. Technická šíře stylu je obrovská už proto, že se v ní sjednocují podstatné body školy Shorei a Shorin a kromě toho ještě obsahuje velký počet zbraní. Kata stylu se skládají z více kategorií: ze školy Itosu pocházejí Pinan, Bassai, Kanku, Nijushiho, Gojushiho aj., z Miyagiho Goju-ryu pochází Tensho a kromě toho existuje celá řada kata, které založil nebo odvodil sám Mabuni a jeho žáci např. Shihozuki, Juroku, Nipaipo, Hanenko (Ananku) aj.