tisknout   poslat vzkaz

kata a makiwara kata o karate
 

První znak <maki> v překladu znamená "srolovaný", druhý znak <wara> rýži . Slovo "makiwara" v doslovném překladu znamená "srolovaná rýže".

Aby bylo možné obejít tendence k povrchnosti ve cvičení bojového umění, byly v okinawském Karate považovány odjakživa Kata za srdce bojového umění a Makiwara za jeho duši. Hluboké studium Kata dává objasnění vnitřního významu techniky (kontrola dýchání, vitální energie a ducha) a jejich bojového užívání. Makiwara slouží k tomu, aby tato technika byla rozvíjena k smrtící zbrani tím, že se cvičenec učí přenést tok vitální energie (Ki) účinně na cíl. Když jedno z toho chybí, stává se bojové umění čistou tělesnou technikou, která nevytváří pozitivní působení na zdraví a ducha člověka.

Makiwara neslouží k rozvoji tělesné síly, nýbrž ke studiu Kime.

Makiwara je zařízení postavené k tomu, aby karatista mohl cvičit údery plnou, nekontrolovatelnou  a nezaměřenou sílou proti odolnému vycpanému cíli. Cíl přitom musí klást odpor zesilující účinky úderu. Makiwara v postatě je dřevěná deska, zapuštěná do země, s rýžovou vycpávkou umístěnou na její vrchní části. Při úderu je ohebná a její vychýlení odpovídá síle úderu. Slouží k tomu, aby při nácviku nebyly údery zabrzďovány. Existuje však teorie, kterou propagoval pan Nishiyama, podle níž při zastavení úderu a okamžitým ztvrdnutím všech spodních svalů dojde k vytvoření nárazové vlny energie, která pokračuje dovnitř těla od cíle, který byl zasažen. Hlavním argumentem pro toto tvrzení je skutečnost, že tělo je převážně složeno z vody, což umožňuje takovýto přenos energie. I když i tato teorie může být pravdivá, není pravděpodobné, že by bylo možné nárazovou sílou vytvořit ničivé účinky úderu. Jednoduše řečeno, pěst by měla pokračovat směrem k centru úderu. Nácvikem "zabrzďování" svalů si karatista může vytvořit falešnou iluzi zdokonalování úderových technik a kime. Ve skutečnosti však dochází k postupnému zeslabování úderů. Kvalitní úder do makiwary se nejlépe pozná podle zvýšené bolesti z kontaktu s makiwarou. Čím silněji do makiwary udeříte, tím klade větší odpor a způsobuje i větší bolest. Tím se liší od kopacího pytle, který při úderech klade stále stejný odpor odpovídající jeho váze.

Abyste mohli do cíle přenést maximum své síly, měli byste se při nácviku s makiwarou dodržovat tyto body:

1.

Maximálně se uvolnit před úderem  a setřást svalové napětí např. uvolněným pohybem paží.
2.

Správné načasovat napínání svalů - měly by se přitom napínat pouze ty svaly, které pomáhají úderu nebo kopu. Nesmíte přitom zapomínat na práci boků. I když to možná ve vás bude vyvolávat pocit poddajné mokré nudle, ve skutečnosti tím nasměrujete sílu všech podpůrných svalů k zasažení cíle.
3.

Pokračovat v úderu i po počátečním dopadu na zasažený cíl až do chvíle, která předchází srovnání vašeho loktu (váš loket by nikdy při úderu neměl být srovnán). Tzn., musíte si stoupnout před makiwarou v takové vzdálenosti, abyste při úderu mohli protáhnout ránu do téměř srovnaného loktu. Protichůdné svaly v paži by přitom měly loket chránit před hyperextensí.
4.

Používat vaši tělesnou váhu - zvýšení síly úderu je nutné, aby se mohl "opřít" o hmotnost vašeho těla.  Nejúčinnější způsob, jak toho dosáhnout je načasovat dopad úderu těsně před váhou těla přenesenou vykročením přední nohy směrem ve směru úderu. Jakmile úder přistane, měla by se vaše váha těla opřít do vaší pěsti a podpořit úder. Stačí přední nohu zvednout o půl centimetru nad zem a účinky úderu se znatelně zvýší. Není to nic složitého. Pokud máte pochybnosti, zkuste si stoupnout před zeď v postoji zenkucu dači, opřete svoji pěst o zeď a maximálně na ni tlačte. Nepřestávejte tlačit a zvedněte přední nohu. Najednou pocítíte váhu na své paži a jak se pomalu hroutí vaše zápěstí, které není schopné udržet tuto sílu.

Tradiční způsob, jak vyrobit opravdovou okinawskou makiwaru, je jednoduchý. Vezměte  rýži, zabalte ji do slámy a pak tento balík přivažte provazem k dřevěné desce.

Plátno utkané z obyčejného konopného  provazu vytváří vynikající povrch pro údery. Nicméně, aby povrch vydržet nárazy, musí být vycpávka makiwary zabalena do 3 vrstev.

Cílem makiwary není pečovat o kotníky a klouby, ale spíše o vaše svaly, zejména v podpaží, na nohou a na bocích. Účelem makiwary je také posílit vaše zápěstí, loket, ramenní klouby a zádové svaly tak, aby byly schopny snést silný náraz bez zhroucení se redukce síly úderu. Jejím účelem je také naučit vás snášet bolest, abyste byl schopen také přijímat údery.

Údery (kopy) by neměly být zabržděny ucpávkou, ale dřevěnou tabulí. Při jednotlivých úderech a kopech prováděných s použitím plné síly, by na jedné straně nemělo docházet k poškození těla, na straně druhé však tělo musí cítit dostatečný odpor vůči úderu. Při cvičení s makiwarou by v žádném případě nemělo docházet k úrazům. Proto i množství vycpávky by mělo být nastaveno tak, aby vznikla jemná rovnováha mezi bolestí a odporem těla. Takovéhoto nastavení je možné dosáhnout pouze experimentováním.

Jak vyrobit tradiční okinawskou venkovní makiwaru

1.

K výrobě makiwary nejprve budete potřebovat hranol, nejlépe z cedrového dřeva (japonsky z <sugi>), dlouhý přibližně 220 cm a široký 10 x 10 cm. Prodejní délka dřeva často bývá 250 cm, proto je na obrázku uveden delší rozměr hranolu. Z tohoto kusu dřeva budete moci vyrobit 2 makiwary najednou.  Kdybyste měli problém sehnat cedrové dřevo, můžete použít např. dřevo z třešně, dubu nebo javoru, z nichž jsou desky ohebné a dostatečně pevné.

2.

Upravte délku hranolu tak, aby nepřesahovala 220 cm. Na obrázku měřil hranol 250 cm a má být zkrácen o 30 cm. Pokud jste se rozhodli vykopat pro uchycení makiwary hlubší díru, můžete ponechat i původní délku hranolu. Nyní hranol podélně rozřízněte od jednoho konce k druhému tak, abyste  získali dvě stejné desky na užší straně široké 2,5 cm a na širší straně, která bude zapuštěna do země, 7,5 cm. Abyste s tím neměli problém, měli byste se v prodejně, kde budete dřevo nakupovat, předem domluvit, zda-li by vám nebyli ochotni je podle těchto instrukcí nařezat.

3.

Dříve, než zapustíte dřevěnou desku do země, je zapotřebí natřít ji vhodnou venkovní barvou na dřevo proti působení vody. Podceníte-li tento krok, brzy vám makiwara shnije pod zemí.

4.

Vykopejte na uchycení makiwary díru hlubokou přibližně 90 cm a širokou 30 cm. Díru vykopejte tam, kde je dostatek místa pro vedení úderů. Díra by měla mít rovné dno, aby makiwara byla ve svislé poloze.  Proto ji vyrovnejte a zkontrolujte vodováhou. 

5.

Vsaďte silnější honec desky do díry a to tak, aby rovná strana směřovala proti vedení úderů. Ujistěte se, že budete mít dost prostoru pro vedení úderu. .

6.

Před  dolním koncem makiwary v díře umístěte tlusté prkno nebo cihlu, čímž zabráníte nežádoucímu pohybu makiwary v zemi. Zbytek díry na přední straně upěchujte hlínou nebo jiným materiálem. Zadní stranu díry naplňte a upěchujte hlínou a pod jejím vrcholem přiložte na plochu makiwary cihlu nebo pevnou desku. Tím by měla být makiwara v zemi dostatečně znehybněna. Pokud však chcete makiwaru ještě důkladněji upevnit v zemi, můžete ji zabetonovat. Nebude však v budoucnu vyměnitelná, což vám přinese jenom komplikace.

7.

Po upevnění je zapotřebí šířku zadní strany makiwary upravit tak, aby měla potřebnou ohebnost při zachování dostatečné pevnosti. Hoblujte ji však opatrně, protože odebráním nepřiměřeného množství dřeva ji můžete prakticky zničit. Po těchto úpravách je zapotřebí povrch natřít vhodným nátěrem proti působení vnějších vlivů, zejména vody.

8.

Vycpávku můžete připevnit k makiwaře pevnou lepící páskou nebo kůží.

9.

 

Pokud máte makiwaru ven¨ku, najděte si nějakou vhodnou plastovou nádobu a přikryjte jí vrchol makiwary s vycpávkou proti déle trvajícím dešťům.

Makiwaru používejte přinejmenším dva dny v týdnu, ale ne častěji než 6 dnů v týdnu. Aby cvičení bylo účinné, měli byste při každém cvičení nejméně 30 x za sebou zopakovat úder gyaku - cuki z jedné a po té z druhé strany.

Můžete rovněž procvičovat dynamickou sílu a schopnost kontrolovat údery tím, že vedete extrémně rychle za sebou 10 až 30 úderů, při nichž se jen lehce dotýkáte povrchu makiwary. Jakmile získáte kontrolu nad svými údery, můžete tento cvik zopakovat třeba před betonovou zdí.