Kihon - základní škola
Kumite - cvičení s partnerem
Kata - forma předvádění stínového boje

Gedan = spodní pásmo (až k pasu)
Chudan = střední pásmo (od pasu až ke krku)
Jodan = horní pásmo (hlava)

Hidari = vlevo
Mae = vpřed
Migi = vpravo
Ushiro = vzad
Yoko = do strany

Age-Uke = kryt horního pásma (Jodan)
Ashi-Barai = podmetení nohou
Choku-Zuki = přímý úder rukou z Heiko-Dachi
Enpi-Uchi = úder loktem
Fumikomi = technika dupnutí
Gedan-Barai = obrana spodního pásma (Chudan)
Gyaku-Zuki = úder nesouhlasnou rukou proti postoji (levý postoj a úder pravou rukou a opačně)
Haishu-Uke = blok hřbetem ruky
Haito-Uchi = úder vnitřní hranou ruky
Hiza-Geri = kop kolenem
Jodan-Kizami-Mae-Geri = kop přední částí chodidla na hlavu
Jodan-Ushiro-Mae-Geri = kop zadní částí chodidla na hlavu
Kagi-Zuki = hákový úder
Keage = u technik nohou: kyvadlový kop
Kekomi = u technik nohou: přímý trčený kop se silnou prací boků
Kiri-Gaeshi = výměna nohou na místě při výskoku
Kizami-Geri = kop přední částí chodidla
Kizami-Zuki = úder rukou s vytočením boků a ramen
Mae-Geri = kop vpřed
Mawashi = v kruhu
Mawashi-Geri = obloukový kop
Morote-Uke = obrana oběma rukama současně
Nagashi-Uke = plynulý kryt s odvedením útoku
Nukite = úder špičkou ruky
Oi-Zuki = přímý úder ruky
Osae-Uke = tlakový blok
Rengeri = vícenásobný kop s (nebo bez) mezikroku
Renzuki = vícenásobný úder rukou
Sanbon-Zuki = trojitý úder rukou:lx Jodan,2x Chudan, nebo 3x Chudan
Shuto-Uchi = úder hranou ruky
Shuto-Uke = obrana hranou ruky v Kokutsu-Dachi
Sonoba-Geri = kopy prováděné na místě
Soto = venkovní
Soto-(Ude)-Uke = obrana středního pásma z venčí dovnitř
Sukui-Uke = lopatový kryt
Suri-Ashi = šoupavý posun vpřed, nebo vzad, kdy při přitažení se nohy dotýkají
Tate = přímo dolů
Tate-Uraken-Uchi = úder hřbetem pěsti ze shora dolů
Teisho-Uke = obrana palcovou hranou ruky
Teisho-Zuki = úder palcovou hranou ruky
Tettsui-Uchi = kladivový úder pěstí
Uchi = technika seknutí
Uchi-(Ude)-Uke = obrana středního pásma z vnitřní strany ven
Ura-Mawashi-Geri = obloukový kop z vnější strany dovnitř s přední, nebo zadní stranou chodidla bez otočení těla
Ushiro-Geri = kop vzad
Ushiro-Mawashi-Geri = obloukový kop vzad s celým otočením těla
Yoko-Geri = kop do strany
Yoko-Uraken-Uchi = úder hřbetem ruky stranou
Yori-Ashi = posun oběma nohama současně vpřed, vzad nebo stranou
Zuki = úder pěstí

Gohon-Kumite = 5x útok, 5x obrana a po páté obraně protiúder
Happo-Kumite = trénink pro zvládnutí kroku a pohybů těla, jakož i výuka instinktivní reakce, kdy více útočníků zaujímá kruh, obránce stojí uprostřed. Útočníci hlásí každý útok, čas mezi obranou/protiútokem a mezi dalším útokem má být co nejkratší.
Ippon-Kumite = jeden útok, obrana a protiútok
Jiyu-Ippon-Kumite = Obě strany stojí proti sobě ve volném bojovém postoji, útočník si hledá pro svoji techniku výhodný odstup a svojí nahlášenou techniku okamžitě vykonává. Útok provádí s největším nasazením, bez myšlenek na další očekávanou akci obránce. Obránce se nesmí snažit o zkrácení vzdálenosti aby se nemohl "ulít" z útoku, naopak by měl útok blokovat, případně ustoupit na co nejkratší vzdálenost a obranu ukončit silnou kontrující technikou.
Jiyu-Kumite = volný boj
Kaeshi-Ippon-Kumite = Útočník a obránce stojí proti sobě v Shizentai. Útočník hlásí pásmo (u kopů i techniku samotnou) a útočí vlevo, nebo vpravo dle své volby přímo ze Shizentai. Obránce se stahuje do přiměřeného postoje podle útoku (jako v Kihon-Ippon-Kumite) a blokuje. Potom útočí obránce sám a to tak, že provádí krok vpřed s použitím stejné techniky jakou byl napaden. Nyní obránce, předtím útočník se stahuje zpět, nebo do strany blokuje, kontruje a staví se do KAMAE. Útočník by se měl zpočátku soustředit jen na svou, útočící techniku a potom blezkově odpovědět na protiůtok, blokovat a silou kontrovat.
Kata = FORMA (Předváděná forma stínového boje, obsahuje všechny základní techniky v daných kombinacích.)
Kihon = základní škola
Kumite = cvičení s partnerem (škola boje)
Okuri-Jiyu-Ippon-Kumite = útočník i obránce se pohybují volně v bojovém postoji. Útočník hlásí pásmo útoku a útok samotný, kdy zaútočí v pravý okamžik. Obránce blokuje a kontruje tento útok. Když obránce ukončí protiůtok (obránce zaujímá bojový postoj), zaútočí útočník znovu, ale nyní již nehlásí pásmo útoku ani techniku samotnou. U útoku se bere zřetel na směr útoku a na vzdálenost k postoji obránce. Obránce blokuje, kontruje a zaujímá opět bojový postoj. PŘÍKLAD K OKURI-JYIU-IPPON-KUMITE: Útočník útočí po nahlášení s Oi-Zuki Chudan. Obránce blokuje se Soto-Uke-Chudan a kontruje s Chudan-Gyaku-Zuki/zaujímá bojový postoj. Nyní útočí útočník bez nahlášení techniky např. s Mawashi-Geri-Jodan. Obránce blokuje s Uchi-Uke-Jodan a kontruje s Gyaku-Zuki-Chudan/zaujímá bojový postoj.
Sanbon-Kumite = 3x útok, 3x obrana, po třetí obraně protiůtok
Shiai = závody

Budo = bojová umění
Bunkai = demonstrace významu KATA - pohybů s jedním, nebo více partnery (=aplikace na kata)
Dan = mistrovský stupeň
Deai = vlastním útokem předejít jinému útoku
Dojo = místnost na cvičení, klub
Do = cesta
Hara, Tanden = břicho, centrum bolesti
Hiki-Te = stažení pěstě k boku
JKA = Japonská-Karate-Asociace
Karate = cesta "prázdné" ruky
Karate-Do = KARA = prázdný, dutý; TE = ruka; DO = cesta. (Prázdný ev. dutý zde má filosofický význam ve smyslu "osvobození se od všech myšlenek, očistit ducha", tzn. "že jsem připraven rozpustit se v prázdnotě universa-vesmíru"). Na Okinawě pocházelo původní označení z čínského zavedeného bojového systému TO-DE ("z číny pocházející techniky"), japonsky KARA-TE. Tento bojový systém se později nazýval také OKINAWA-TE. Mistr Gichin Funakoshi(l868-l957) změnil původní čínsky psaný znak, že se TO (symbol pro vše přicházející z číny), nebo japonsky čtené KARA a změnil TO za nový znak, který se čte KU (vyslovuje se "KUH") rovná se nebe, nebo také KARA (to, ale s filosofickým významem "prázdný").
Karategi = Karate-oblek
Karateka = lidé provozující Karate
Ki = vnitřní energie
Kiai = nejvyšší bojové nasazení spojené s hlasitým výdechem a bojovým výkřikem
Kime = Kime je hlavní princip každé techniky v Karate. Kime znamená explozivní provedení techniky s maximální silou a v co nejkratší době jaká je jen možná. Cílem je, všechnu energii, kterou může tělo vydat, soustředit na jeden bod a vydat ji šokovým stylem. Kime se provádí při úderu, při srážení a kopu, ale také u obrany.
Kime-Vaza = protiútoky/kontrtechniky jako "rozhodující technika" (při tom by měl být zvolený cíl bleskově zasažen s maximálním silovým nasazením).
Kogeki = útok
Kyu = žákovský stupeň
Maai = korektní odstup
Sabaki = vyhnout se, často s "rotací těla"
Sentei-Kata = od zkoušeného, nebo účastníka závodu vybraná Kata s předem dané skupiny Kata (např.Heian l-5, Tekki 1, Bassai-Dai, Kanku-Dai, Jion, Enpi, Hangetsu).
Shitei-Kata = povinná Kata
Sun-Dome = znamená zastavení techniky těsně před cílem
Tai-Sabaki = vyhnutí a kontr
Te = ruka
Tokui-Kata = volná Kata
Uke = obrana
Zanshin = kontrolovaný poslední postoj po technice

BU  válka, vojenský, rytíř, válečník, samuraj, též statečný

BUDHA (Buddha)   "probuzený", Gautama Siddhartha, 563-483 př.n. l., zakladatel buddhismu. Syn krále Šuddhódhany z rodu Šakjů. Později proslul pod jménem Šakjamuni - "Mudrc z rodu Šakjů". Zřekl se bohatství a odešel hledat duchovní hodnoty. Dlouholetá asketická cvičení mu nepřinesla poznání, zanechal jich a posléze se sám stal probuzeným, osvíceným.

BUDO   přesný překlad je asi "cesta válečníka", novodobé bojové umění zdůrazňující výchovnou stránku

BUDŽUCU (bujutsu)  ve významu jako "umění boje", "umění válečníka", původní bojová umění

BUŠI (bushi) středověký válečník, také označován (později) samuraj

BUŠIDO (bushido)cesta válečníka, kodex cti samuraje

ČUAN FA (chuan fa)  "cesta pěstí", všeobecný název pro čínská bojová umění beze zbraně. Dnes nesprávně nazývaný Kung fu.

DAIMJÓ feudální japonský kníže

DO   znamená cestu ve filozofickém (zenovém) smyslu, způsob, učení, směr. Čínsky nůž nebo meč.

DÓDŽÓ (dojo) místo pro cvičení, tělocvična

DŽUCU (jutsu)  umění, technika, dovednost

HARA  břicho, japonské slovo označuje centrum těla, centrum energie, nachází se asi dva centimetry pod pupkem, část asijské filozofie, také se označuje tanden; čínsky tantien

HARAKIRI způsob sebevraždy, přesný obřad končící proříznutím břicha a useknutím hlavy (jen v určité době), stejný význam má slovo seppuku

HARAGEI princip soustředění se do oblasti hara

JAMABUŠI (yamabushi)  horský mnich válečník

JIN A JANG  dva naprosté protiklady, dva základní principy kosmu ( vycházelo z nich starobylé      učení o působení základních principů vesmíru). Jin a jang působí vždy a všude.  Přičemž jin je ztotožňováno s měsícem, zemí, vlhkostí, pasivitou, temnotou, ženským principem, jang naproti tomu se sluncem, nebesy, suchem, aktivitou, světlem,  mužským principem. Znázorňovali se jako znak Taiji. Kolem roku 300 př. n. l., filozof Čou Jen, formuloval protomaterialisticko-dialektické vysvětlení světa a všeho, co se v něm odehrává. Učil, že všechny jevy vznikly z prachaosu, který se rozštěpil ve dva naprosté protiklady, jin a jang. Spojením obou protikladů, které současně v jádru obsahovaly již podstatu svého protějšku, vzniklo pět prvků - voda, oheň, hlína, dřevo a kov, jimž odpovídalo pět barev, tónů, světových stran atd. Toto chápání tvořivých sil vesmíru, jež se odráží v kombinacích jin-jang a v učení o pěti prvcích, bylo zároveň hypotetickým základem veškeré vědy a umění.

KEN   meč

KI energie, všudypřítomná energie, která je v člověku, také vesmírná energi (čínsky či, v sanskrtu  prana)

KIAI harmonická energie, v bojových uměních koncentrace energi do jednoho místa spolu s výkřikem

KIME zpevnění těla, při konci tvrdých technik

KOKJÚ (kokyu) dech, dýchání

KUNG FU   všeobecně zručnost, odbornost, schopnost. Dosáhnout mistrovství v čemkoli (např. hudební virtuóz)

MAKIVARA (makiwara) dřevěné prkno zapuštěné v zemi na konci obalené slámou, slouží k nácviku úderů

NIRVÁNA   stav úplného blaženého odloučení, vysvobození, vyhasnutí, ukončení řetězce rození, dosažený dlouhými meditacemi, pojímaný jako vysvobození z koloběhu života. Japonsky satori.

RJÚ (ryu) škola bojových umění

RÓNIN samuraj bez pána

ŠÓGUN (shogun) vojenský místodržitel

ŠORIN DŽI (Shorin ji) japonská výslovnost Shaolin szu, klášter Shaolin v Japonsku

TANTÓ   dýka

TRIUNOVÁ SÚTRA ŠESTÉHO PATRIARCHY (Liou cu tchan ťing) první část názvu je zřejmě odvozena od zařízení, které bylo v buddhistických klášterech budováno pro kázání mistrů žákům. V této vyjímečné sůtře, neboť sůtra je posvátný text napsaný Buddhou, kterou sestavil opat Fa-chaj podle kázání Šestého patriarchy Chuej-nenga, je zapsána hlavní myšlenka náhlého učení jižní školy Zenového buddhismu, dále jsou odpovězeny různé otázky týkající se tohoto učení. Tato kniha je považována za nejvýznamnější a také nejpopulárnější dílo zenové literatury.

VU ŠU (wu shu) souhrnné označení čínských bojových umění se zbraněmi

ZEN   ponoření, meditace - zenový buddhismus v sanskrtu Dhyana (dhjána), čínsky Chan. Meditační cvičení a forma učení buddhismu. Založil kolem r. 520 indický mnich Bodhidharma("Buddhu najdete, když se podíváte dovnitř sebe samých") v Číně. Odtud se v letech 1120-1130 dostal do Japonska. Toto učení hlásá, že život je pomíjivý a smrt nevyhnutelná, že Buddha a všechny bytosti mají jedinou podstatu a že k osvícení lze dojít "okamžitým rozjasněním", intuicí, bez studia posvátných knih a rozjímání o jejich obsahu. "Člověk je spojen s vesmírem a proto má všechny vědomosti v sobě, musí je však najít a to se mu podaří pouze v meditaci." Bylo to náboženství samurajů. Páteř japonské kultury. Vyzdvižení pojmu já a cesta k sjednocení, bezprostřední osvícení. Všechna odvětví japonského duchovního života a pojetí života vůbec je dodnes poznamenáno filosofií Zen.