Chyběl nám čtvrtý do družstva, jelikož zestárnul a my neměli výkonnostní náhradu za něj, takže jsme jeli ve třech a doufali, že se nikdo nezraní. Do Prahy jsme dojeli v pohodě, akreditovali, jsme se, převlíkli se, rozcvičili se a netrpělivě jsem čekal na rozlosování skupin a rozlosování zápasů.

Za tým nastupovali Lubomír Kubisa, Bio-Sounon David a hostující z VŠB velmi nadaný Kuba Debrecenyi. Pořadí do jednotlivých zápasu se určilo těsně před odevzdáním soupisek. V prvním zápase jsme zápasili s Hostivaří a vyhráli 2 : 0, soupeř nebyl nijak aktivní, ale vítězství psychicky podpořilo družstvo a stoupla chuť vyhrávat.

Před zápasem nastala taktická porada a každý ze závodníků dostal přesné pokyny. V duelu jsme vyhráli 2 : 1 a první místo bylo naše. Závodníci dostali krásné poháry a diplomy ze kterých měli velkou radost a opět se jim zvedlo trochu sebevědomí a pocit, že trénovat se někdy vyplácí. Udělali mi ohromou radost, čímž jim touto cestou děkuji. Atmosféra celých závodů byla bezvadná, samotná hala přispěla k ohromným emocím, ale diváků mohlo být více.