|
 |
|
dokument ke stažení »
 |
|
Disciplinární řád Českého Svazu Karate |
Slovo úvodem
Publikace Disciplinární řád Českého svazu
karate a ostatních bojových umění s komentářem patří
do řady norem ČSKe, které si dávají za cíl
poskytnout odborníkům i příznivcům komplexní
informaci o konkrétní problematice v ČSKe.
Disciplinární praxe na všech úrovních je velmi
specifickou a náročnou činností, ve které jsou velmi
často nastolovány neopakovatelné situace a problémy.
Je v zájmu celého karatistického dění, aby
disciplinární provinění, pokud se vyskytnou, byly
řešeny objektivně a podle zákonů a norem platných v
ČSKe. Jsme přesvědčeni, že i tato publikace může
výrazně přispět ke kvalifikovanému posuzování a
rozhodování v disciplinárním řízení. Karate jako
čistý, korektní a krásný sport si to jistě zaslouží.
|
I.
Úvodní ustanovení |
| |
|
|
článek 1
Působnost disciplinárního řádu
|
| 1. |
Podle tohoto Disciplinárního řádu Českého svazu
karate(dále jen "DŘ ČSKe") se projednávají
všechna disciplinární provinění v ČSKe, tj.
všechna provinění účastníků soutěží karate (a
ostatních soutěží, zkoušek a seminářů)
organizovaných kteroukoliv složkou ČSKe a to bez
ohledu na to, zda je provinilý člen některé z
organizací sdružených v ČSKe, či nikoliv. Tresty
uložené disciplinárními orgány podle tohoto DŘ
ČSKe mají platnost pro všechny soutěže a utkání
pořádaných ČSKe.
|
| 2. |
Podle tohoto DŘ ČSKe se projednávají i všechna
provinění v související s přípravou a organizaci
soutěží ČSKe, zejména v tréninkovém procesu, při
zájezdech a soustředěních, v přestupním řízení,
při uzavírání smluv apod.
|
| 3. |
Podle tohoto DŘ ČSKe se projednávají i všechna
provinění v reprezentaci a mezinárodním styku v
tuzemsku i v zahraničí.
|
|
|
|
DŘ ČSKe se vztahuje na všechna disciplinární
provinění v České republice. Řešení
disciplinárních otázek v ČSKe vychází z
jednotných principů, podle nichž se posuzuje
podstata disciplinárních přestupků, řídí způsob
jejich projednání, ukládání trestů a další
metody disciplinárního řízení. DŘ ČSKe má z
uvedených důvodů všeobecnou návaznost, vyjadřuje
obecná pravidla disciplinárního řízení a
vztahuje se na všechny účastníky soutěží
pořádaných ČSKe. Tato zásada platí i pro
subjekty, které nejsou členy organizací
sdružených v ČSKe. V praxi to znamená, že platí
tento DŘ i pro všechny členy oddílů, klubů,
jednooborových tělovýchovných jednot, soukromých
škol i pro všechny ostatní účastníky soutěží,
kteří nejsou v uvedených organizačních
seskupeních organizováni. Vzhledem k
tomu, že v současném období mají územní orgány
ČSKe širší pravomoci pro řízení jejich soutěží,
bylo nezbytné pro zachování principu, že uložený
trest musí být v každém případě vykonán,
zakotvit zásadu, že zastavení činnosti se
vztahuje na všechny soutěže a utkání v
ČR bez
ohledu na to, kdo příslušnou soutěž řídí.
Odst. 2 a 3 zdůrazňují, že se DŘ,
nevztahuje pouze na provinění při vlastních
utkáních, ale postihuje jednání aktérů při všech
činnostech, které souvisí s organizováním
soutěži a činností ČSKe. |
|
|
|
článek 2
Druhy disciplinárních provinění
|
V disciplinárním řízení ČSKe se projednávají
tato disciplinární proviněni jednotlivců i
kolektivů:
|
| 1. |
Porušení platných řádů, směrnic, nařízení apod.
ČSKe a všech dalších orgánů řídících soutěže.
|
| 2. |
Provinění související s účastí v soutěžích
organizovaných ČSKe a dalšími nižšími územními
svazy.
|
| 3. |
Jiná provinění znevažující jméno ČSKe, včetně
proviněni v reprezentaci a mezinárodních
stycích.
|
| 4. |
Proviněni v soutěžích MS, ME, MEKD, PMEZ a
dalších, s provinilcem projedná disciplinární
organ bez uložení dalšího trestu.
|
| 5. |
Provinění v přátelských a turnajových utkání
(včetně mezinárodních turnajů) podléhají
disciplinárnímu řízení podle tohoto DŘ. ČSKe. V
propozicích všech turnajů pořádaných v tuzemsku
bez mezinárodní účasti nesmí být stanoveny
odchylky od tohoto DŘ ČSKe.
|
| 6. |
Porušení směrnic a nařízení tělovýchovných
jednot (dále TJ), oddílů, klubů nebo sport. a
soukr. škol, jejichž je provinilý členem, se
projednávají rovněž podle tohoto DŘ ČSKe.
|
|
|
|
Podle odst. 1 se projednávají porušení
příslušných stanov, případně jiných všeobecně
platných norem vydaných řídícími orgány ČSKe.
Patří sem např. zneužíváni funkce, poškozování
majetku a podobná provinění.
Obsahem odst. 2 předmětného článku je
široká škála přestupků, kterých se závodníci
funkcionáři i kolektivy mohou dopouštět přímo ve
sportovním procesu. Nejedná se tedy pouze o
provinění při soutěžích, ale i o přestupky
související s organizováním a přípravou soutěží.
Patří sem mimo jiné provinění v tréninkovém
procesu, přípravných a přátelských utkáních,
porušování norem při přestupech a registraci
hráčů a všech nařízení a rozhodnutí orgánů ČSKe
a ost. as. boj. umění řídicích soutěže.
Pod odst. 3 zahrnujeme provinění
jednotlivců i kolektivů, kterých se dopustili v
souvislosti s reprezentací ČR, a to nejen při
vlastních utkáních, ale i při přípravě k
reprezentaci (všechny projevy nekázně při
soustředěních, přípravných utkáních a soutěžích,
včetně nemorálního jednání a porušovaní
životosprávy). Podle stejných kritérií se
posuzují i přestupky v dalších mezinárodních
stycích. Odst. 4 řeší přestupky v oficiálních
soutěžích a významných světových, evropských a
dalších soutěžích. Vzhledem k tomu, že tyto
orgány mají vlastní disciplinární komise, které
jednotlivé prohřešky trestají, nejsou proti
provinilcům pro domácí soutěže vyvozována další
disciplinární opatření, aby bylo vyloučeno dvojí
potrestání za jeden přestupek.
Jak z výše uvedeného vyplývá, DŘ ČSKe má
platnost i pro všechna přátelská a přípravná
utkání a soutěže, to znamená včetně všech
turnajů, v odst. 5 umožňuje DŘ ČSKe stanovit v
propozicích turnajů s mezinárodní účasti
odchylky od tohoto DŘ. |
|
|
|
článek 3
Účel disciplinárního řízení
|
|
Účelem disciplinárního řízení j
e náležité objasnění a spravedlivé posouzení
disciplinárních provinění jednotlivců i
kolektivů. Disciplinární orgány jsou povinny
dbát zejména na to, aby uložené tresty vedle
represivní stránky měly i preventivní, tj.
výchovný charakter.
V tomto ustanovení jsou obsaženy
základní principy disciplinárního řízení,
zejména požadavek objektivního posouzení
obvinění a spravedlivého zvážení všech
okolností, které k provinění vedly, a to ve
všech souvislostech a podle platných norem. Za
druhé jde o to, aby jak průběh jednaní, tak i
vynesený trest měly výchovný účinek na
provinilce i ostatní členy kolektivu.
|
|
II.
Disciplinární tresty |
| |
|
článek 4
Druhy disciplinárních trestů
|
| 1. |
V disciplinárním řízení lze jednotlivcům ukládat
tyto tresty :
|
|
a) |
důtka |
|
b) |
peněžitá pokuta |
|
c) |
zastavení závodní činnosti |
| |
d) |
zákaz výkonu funkce
|
| 2. |
V disciplinárním řízení lze kolektivum ukládat
tyto tresty :
|
|
a) |
důtka |
|
b) |
peněžitá pokuta |
|
c) |
zákaz pořádání soutěže (soutěži) |
|
d) |
zastavení závodní činnosti |
| |
e) |
vyloučení ze soutěže
|
| 3. |
Pokud je to dále stanoveno, lze disciplinární
trest podmíněně odložit. Zkušební doba při
podmíněném odložení činní 3 měsíce až 1 rok
Podmíněný odklad trestu však nelze použít v
případech, kdy je to v příkladovém sazebníku
trestů výslovně uvedeno.
|
| 4. |
Tresty uvedené v odst. 2 pod písm. a) a b) lze
udělit pouze tělovýchovné jednotě, oddílu, soukr.
škole, nebo klubu, tresty uvedené v odst. 2 pod
písm. c) až, e) lze uložit pouze jednotlivým
družstvům. Disciplinární tresty dle tohoto DŘ
ČSKe lze tělovýchovným jednotám ukládat pouze v
tom případě, kdy TJ sdružuje pouze oddíl karate
(příp. jiného bojového umění sdruženého v ČSKe),
nebo klub (jednooborové TJ).
|
|
|
|
Článek 4 taxativně vymezuje druhy trestů, které
lze v disciplinárním řízení uložit. Z toho
vyplývá, že jiné druhy disciplinárních trestů
není možné v disciplinárním řízení v ČSKe
uplatnit. Zásady pro jejich ukládání jsou
vysvětleny v komentáři k následujícím článkům. V
odst. 3 se hovoří o podmíněném odkladu trestu,
což v praxi znamená, že je provinilci po dobu
podmíněného odkladu dána možnost prokázat, že
jeho provinění bylo jediným vybočením. Zkušební
doba musí činit nejméně tři měsíce a nejdéle
jeden rok Kratší zkušební doba nestýká záruku
dostatečného prokázání chováni provinilce,
zkušební doba delší než jeden rok by naopak
narušila výchovné působení podmíněného odkladu
trestu. Při závažnějších proviněních by však
podmíněný odklad trestu nesplňoval požadavek na
jeho represivní stránku. Proto je v sazebnících
trestů (přílohy k DŘ) v těchto případech použití
podmíněných trestů výslovně zakázáno. |
|
|
|
článek 5
Důtka
|
|
Důtka je nejnižším trestem ukládaným
jednotlivcům i kolektivům. Ukládá se v případech
méně závažných či ojedinělých provinění.
Jednotlivci je možno uložit důtku pouze jednou v
soutěžním ročníku. O zaznamenání důtky
jednotlivcům rozhodne disciplinární orgán. Jak z
obsahu článku vyplývá, je důtka nejnižším
trestem ukládaným jednotlivcům i kolektivům. Z
hlediska výchovného působení na provinilce plní
důtka i funkci preventivní a nemůže být tedy,
jako nižší forma trestu, uplatněna vícekrát v
průběhu jednoho soutěžního ročníku. |
|
|
|
článek 6
Peněžitá pokuta
|
| 1. |
Jednotlivcům působícím v ČSKe na základě
pracovního poměru, či jiné obdobné smlouvy lze
uložit peněžitou pokutu až do výše tří platů.
|
| 2. |
Jednotlivcům, kterým jsou v souvislosti s
působením v ČSKe vypláceny finanční odměny, lze
uložit peněžitou pokutu až do výše trojnásobku
odměny z činnosti ve které došlo k danému
přestupku.
|
| 3. |
Kolektivům lze uložit peněžitou pokutu až do
výše 300.000,- Kč.
|
| 4. |
Uloženou pokutu musí potrestaný uhradit
nejpozději do 15-ti dnů ode dne, kdy mu bylo
rozhodnutí oznámeno a v této lhůtě vyrozumět
disciplinární orgán o zaplacení pokuty. Při
úhradě pokuty musí být jako odesílatel uveden
vždy ten, jemuž byla pokuta uložena. Za úhradu
pokuty jednotlivců nese odpovědnost i TJ, oddíl,
škola (klub), jehož je potrestaný členem.
Nebude-li stanovena lhůta pro úhradu pokuty
dodržena, přijme disciplinární orgán další
potřebná opatření.
|
| 5. |
Uloženou pokutu musí potrestaný uhradit ve
stanovené lhůtě i v případě podaného odvolání O
jejím případném vrácení rozhodne odvolávající
orgán.
|
| 6. |
Další orgány ČSKe řídicí soutěže, mohou pro své
soutěže stanovit přiměřeně nižší maximální výše
ukládaných pokut. |
|
|
|
Odstavce 1 a 2 tohoto článku se liší z titulu
zákoníka práce. Odst. 1 řeší případy
jednotlivců, kteří působí v ČSKe na základě
pracovní, nebo jiné smlouvy a je jim vyplácena
pravidelná mzda. Naproti tomu se odst. 2 tyká
pracovníků, kteří nemají za výkon funkce
stanovenou mzdu, ale jsou jim vypláceny
jednoranové finanční odměny, např. rozhodčí, zk.
komisaři, instruktoři, lékaři, maséři a pod.
Tomuto rozlišení odpovídá imaginární výše
stanovená pro ukládání pokut. Maximální výše pro
kolektivy je stanovena jednotně. Odst. 6 však
obsahuje pravomoc jednotlivých orgánů ČSKe z
hlediska stupně soutěže tuto maximální hranici
pro ukládání peněžitých pokut snížit Ustanovení
odst. 4 zabezpečuje, aby úhradu uložené pokuty
provedl provinilec z vlastních prostředků a
nedocházelo k placení pokut za závodníka, či
funkcionáře jiným subjektem. Zároveň je zde
stanovena povinnost vyrozumět disciplinární
orgán o zaplacení pokuty z důvodu zajištění
účelné kontroly plnění disciplinárního opatření.
V odst. 5 je obsaženo ustanovení čl. 25 odst.
4 tohoto DŘ, které říká, že „odvolání nemá v
žádném případě odkladný účinek". V případě
kladného výsledku odvolacího řízení bude
provinilci zaslaná pokuta (případně její část)
vrácena. |
|
|
|
článek 7
Zastavení závodní činnosti
|
| 1. |
Trest zastavení závodní činnosti je možno uložit
jednotlivci na určité časové období, nebo na
určitý počet soutěžních utkání Trest na počet
soutěžních utkání může být uložen pouze v
průběhu soutěžního období a nesmí převyšovat
dvanáct utkání (soutěží), trest na časové období
lze uložit nejvýše na 2 roky. Při aplikaci
příkladového sazebníku se má za to, že trest
zastavení závodní činnosti na jeden týden
(měsíc) se rovná trestu na jedno soutěžní
utkání.
Při uložení trestu na počet soutěžních utkání
závodník nestartuje v mistrovských a pohárových
utkáních, může však startovat v době trestu ve
všech mezinárodních a mezistátních utkáních i v
přátelských utkáních s domácími soupeři. Může-li
závodník startovat za více družstev jednoho
oddílu (klubu ...), nesmí po dobu trestu na
počet soutěžních utkání startovat za žádné
družstvo v mistrovských a pohárových utkáních.
Dobou trestu se rozumí stanovený počet soutěží v
soutěži, ve které byl trest uložen. Toto
ustanovení neplatí pro tresty uložené za
napomínání závodníků.
Dopustí-li se závodník dalšího provinění v
průběhu trestu na počet soutěžních utkání a bude
mu za toto provinění uložen nový trest, původní
trest se mu přeruší a jeho zbytek vykoná až po
odpykání nového trestu. Není-li trest na časové
období delší než 6 měsíců, může být
disciplinárním orgánem přerušen tak aby byl
vykonán v soutěžním období. Závodník, kterému
byl uložen trest na časové období, nesmí po dobu
trvání trestu startovat v žádném zápase (utkání)
na žádné soutěži.
|
| 2. |
Výkon trestu zastavení závodní
činnosti jednotlivců, není-li delší než tři
měsíce, může být podmíněně odložen. K
podmíněnému odložení trestu je možno přistoupit
jen tehdy, jestliže předchozí chování provinilce
a okolnosti případu odůvodňují závěr, že již
pohrůžka trestem přiměje provinilce k nápravě.
Jestliže se potrestaný v této době znovu proviní
tak, že je mu za nové provinění uložen jiný
trest než důtka, vykoná současně i podmíněně
odložený trest.
|
| 3. |
Pokud tak rozhodne disciplinární
orgán, zahrnuje v sobě trest zastavení závodní
činnosti i zákaz reprezentace a mezinárodních
styků. Pro zákaz reprezentace a mezinárodních
styků lze v konkrétním případě stanovit i delší
dobu než pro zákaz v tuzemské závodní činnosti.
V žádném případě však ani tento trest nesmí
převýšit dobu dvou let. Trest zastavení činnosti
lze stanovit také jen pro reprezentaci a
mezinárodní styky.
O zákazu reprezentace ať již
jako součásti trestu zastavení závodní činnosti,
nebo o samotném zastavení činnosti jen pro
reprezentaci může rozhodnout pouze DK ČSKe.
|
| 4. |
Závodníkům, které lze zařadit do některé z
kategorií ve smyslu článku 6 tohoto DŘ mohou být
za provinění v nesoutěžních utkáních ukládány
místo trestů zastavení závodní činnosti peněžité
pokuty podle článku 6 odst. 1 a 2 DŘ ČSKe.
|
| 5. |
Trest zastavení závodní činnosti družstvu lze
uložit nejvýše na čtyři soutěžní utkání.
Soutěžní utkání družstvo odzápasí, ale po
skončení soutěží mu příslušný řídící orgán
soutěže odpočítá za každé takto odzápasené
utkání dva soutěžní body. V případě, že k
proviněni družstva dojde k závěru soutěže, budou
body odečteny v soutěžním ročníku, ve kterém k
provinění došlo. Pokud tato soutěž byla
sportovně technicky uzavřena, odečtou se
družstvu body v následujícím ročníku soutěže. |
|
|
|
U odst. 11 sou definovány způsoby ukládání
trestů zastaveni závodní činnosti jednotlivcům a
zároveň je v něm stanoven postup ukládání trestů
zastavení závodní činnosti na počet soutěžních
utkání (soutěží). Tento trest je možné uplatnit
v případech, kdy je z hlediska tréninkového
procesu nezbytné zachovat jeho komplexnost (to
znamená včetně zápasové přípravy závodníka) i v
průběhu trestu, přičemž jeho represivní stránka
je ve smyslu disciplinárním i morálním v
obsažném trestu zachována.
Horní hranice dvanácti utkání (soutěží) je
stanovena s přihlédnutím k závažnosti přestupků
podle příkladového sazebníku, to znamená, že
zahrnuje tresty za méně závažné přestupky, které
na jedné straně porušují sportovní pravidla
(pravidla karate), ale na druhé straně nejsou
hrubým porušením sportovní etiky.
Dopustí-li se hráč v průběhu
trestu na počet soutěžních utkání (počet
soutěží) dalšího provinění, je mu uložen nový
trest zásadně na časové období. Z tohoto důvodu
se zbytek původního trestu odkládá až po
vykonání nového trestu. V mimosoutěžním období,
které je vymezeno řídícími orgány v příslušných
termínových listinách se ukládají tresty na
časové období. Tato zásada platí i v případech
závažnějších přestupků, kdy výše trestu
přesahuje tři měsíce. Není-li trest na časové
období delší než šest měsíců, může
být disciplinárním orgánem v mimosoutěžním
období přerušen tak, aby represivní opatření
postihlo provinilce v soutěži. Odpykání
krátkodobých trestů v době letní, či zimní
přestávky může totiž být z výchovného hlediska
neúčinné. Přerušování trestů delších než šest
měsíců by však svými důsledky zasáhlo prakticky
do tří soutěžních období, což je z hlediska
výchovného působení trestu nepřijatelné. Má-li
závodník přerušený trest a je v mimosoutěžním
období znovu potrestán trestem, který zasahuje
do dalšího soutěžního období, vykoná zbytek
přerušeného trestu až po jeho skončení. V těch
případech, kdy závodník může
startovat za více družstev jednoho oddílu, je mu
trest na počet soutěžních utkáni (soutěží)
uložen zásadně na utkání té soutěže, ve které se
provinění dopustil. Pokud si závodník tento
trest zcela neodpyká nesmí startovat po dobu,
dokud družstvo, ve kterém byl vyloučen,
neodzápasí příslušný počet soutěžních utkaní
(soutěží). Toto ustanovení se nevztahuje na
tresty za napomínání hráčů, kdy trest platí
pouze pro soutěž, ve které byl závodník
napomínán a v ostatních soutěžích může startovat
bez omezení.
Odst. 3 řeší platnost trestů
zastavení činnosti pro reprezentaci a
mezinárodní styky. 0 tom, zda uložený trest
zahrnuje zákaz mezinárodních styků rozhoduje
příslušná DK. Zákaz reprezentace, či již je
uložen samostatně, či je součástí trestu
zastavení závodní činnosti, muže uložit pouze DK
ČSKe. Toto ustanovení logicky navazuje na č1.13
tohoto DŘ, kde jsou veškerá provinění v
souvislosti se státní reprezentací zařazena do
kompetence této komise. Ostatní DK mohou však v
duchu tohoto DŘ, ukládat tresty zákazu
mezinárodního styku či již oddílového, nebo v
rámci různých regionálních výběrových družstev.
Zákaz reprezentace mezinárodních styků by se měl
uplatňovat pouze v případech závažných provinění
a za běžné přestupky uvedené ustanovení
nepoužívat.
Odst. 4 umožňuje trestat
nesoutěžní provinění závodníků místo zastavením
činnosti peněžitou pokutou. Vzhledem k
probíhajícímu procesu a záměru postupné
profesionalizace a komercionalizace soutěží se
tento způsob potrestání za méně závažné
přestupky a za přestupky spáchané mimo soutěže
jeví jako výchovně účinnější a méně narušující
tréninkový a přípravny proces závodníků.
V případech zastavení činnosti v družstvu
by docházelo k finančním ztrátám z plánovaného
utkání nejen u potrestaného, ale i u soupeře.
Došlo by také k ochuzení diváků z
neuskutečněných zápasů, což by mohlo ovlivnit i
popularitu soutěží. Odst. 4 proto stanoví, že
potrestané družstvo na zápas nastoupí, ale po
skončení soutěže mu budou odečteny za každé
utkání sehrané v době trestu dva body v soutěži.
V praxi mohou nastat případy, kdy je provinění
družstva zjištěno až po sportovně technickém
uzavření soutěže. DŘ v těchto případech stanoví,
že v těchto případech budou body družstva
odečteny v novém soutěžním ročníku. |
|
|
|
článek 8
Zákaz výkonu funkce
|
| 1. |
Trest zákazu výkonu funkce lze uložit trenérům,
vedoucím družstev, pořadatelům, komisařům,
instruktorům a jiným osobám pověřeným obdobnými
funkcemi na dobu nejvýše dva roky. Ve výroku o
trestu DK stanoví, kterých konkrétních funkcí či
činností se trest týká.
|
| 2. |
Funkcionářům, kteří mají bezprostřední podíl na
přípravě a průběhu soutěží, lze uložit trest
zákazu výkonu funkce na určitý počet soutěžní,
jestliže délka trestu nepřevyšuje tři měsíce. V
době takto uloženého trestu nesmí provinilec
vykonávat stanovenou funkci v žádném utkáni a v
žádné soutěži; může se však podílet na přípravě
závodníků, družstva či jiné odborné činnosti.
Pro aplikaci příkladových sazebníků a na
případná další provinění platí obdobně
ustanovení čl. 7 odst. 1 DŘ ČSKe.
|
| 3. |
Trest zákazu výkonu funkce lze též podmíněně
odložit. Pro podmíněný odklad trestu platí
obdobně ustanovení čl. 7 odst. 2 tohoto DŘ ČSKe.
|
| 4. |
Trest zákazu výkonu funkce nelze uložit
funkcionářům vykonávajícím volené funkce, nebo
funkce na základě pracovního poměru. V těchto
případech disciplinární orgán potrestá
provinilce peněžitou pokutou, případně přijme
jiná vhodná opatření (projednání se
zaměstnavatelem, nebo orgánem kompetentním k
odvolání z funkce, peněžitou pokutou TJ, oddílu,
škole či klubu a pod.).
Toto ustanovení nevylučuje možnost vyslovit
těmto funkcionářům zákaz konkrétní činnosti ve
vztahu k soutěžním zápasům, vstupu do haly, tj.
na plochu vyhrazenou pro závodníky a pod. Jinými
osobami ve smyslu odst. 1 se rozumí lékař,
masér, hlasatel, funkcionář oddílu a pod. Patří
sem všechny osoby, které se svými funkcemi
podílejí na zajišťování sportovní činnosti
oddílů.
|
|
|
|
Disciplinární orgán může provinilci uložit
zákaz výkonu funkce v plném rozsahu při
závažných porušení norem (doping, úplatky a
pod.), nebo výkon funkce pouze částečně omezit
(např. zákaz vedení družstva - závodníků za
nesportovní chování, či vystupování v soutěži).
Z toho vyplývá i požadavek na přesnou
specifikaci činností, jichž se uložený trest
týká. Trest zákazu výkonu funkce nelze ukládat
voleným funkcionářům (což by prakticky znamenalo
odvolání z funkce) ani funkcionářům, kteří
vykonávají funkce na základě pracovního poměru
(porušení principů pracovní činnosti zde
přísluší posoudit pouze zaměstnavateli a v
závažných případech soudu). DK však může výkon
jejich funkce omezit (např. lze trenérovi
zakázat vedení družstva, či závodníka při
vlastním utkání a pod.), případně jim s použitím
čl. 6 odst. 1 tohoto DŘ, uložit peněžitou
pokutu. |
|
|
|
článek 9
Zákaz pořádání soutěží
|
| 1. |
Trest - zákaz pořádáni soutěží lze uložit na
určité období tomu pořádajícímu oddílu, škole,
či klubu, který danou soutěž na níž k provinění
došlo pořádal. Při ukládání tohoto trestu musí
disciplinární orgán vycházet z územních
podmínek.
|
| 2. |
Trest - zákaz pořádání soutěže může být
podmíněně odložen. V případě uložení nového
trestu ve zkušební době vykoná oddíl, soukr.
škola, klub, či družstvo oba tresty.
|
|
|
|
Zákaz pořádání soutěží je trestem převážně za
příznivce a fanoušky. Užívá se v případech
hrubého nesportovního chování a výtržnictví
zejména mezi diváky. Účelem trestu je snaha o
zlepšení organizace pořadatelské služby, lepšího
zajištění a zabezpečení soutěží. Pochopitelně se
zde jedná i o postih sportovní.
Podmíněný odklad je vhodné použít v méně
závažných případech, kdy toto opatření zavazuje
pořadatele učinit takové kroky, aby bylo
zamezeno závažným nesportovním projevům a
současně je i vážným varováním pro neukázněné
příznivce družstva. |
|
|
|
článek 10
Vyloučení závodníka - družstva ze soutěže
|
|
Trest vyloučení závodníka, či družstva ze
soutěže lze ukládat pouze ve výjimečných
případech za zvlášť závažná provinění, zejména
při narušení regulérnosti soutěže. Vyloučené
družstvo lze přeřadit do nižší soutěže, nejvýše
o jeden stupeň. |
|
|
|
Vyloučení družstva ze soutěže je možno použít
pouze za zvlášť závažná provinění, zejména v
případech, kdy porušení norem ve svých
důsledcích ovlivnilo, nebo narušilo regulérnost
soutěže.
Vzhledem k tomu, že svými důsledky
vyloučení družstva ze soutěže postihuje i ty
příslušníky družstva, kteří se na disciplinárním
provinění nepodíleli, je přeřazení družstva do
nižší soutěže o jeden stupeň dostačujícím
trestem vystihujícím jeho podstatu = vyloučení,
tj. sestup družstva z příslušné soutěže.
|
|
III.
Disciplinární orgány |
| |
|
článek 11
Disciplinární orgány
|
Jedinými disciplinárními orgány v ČSKe jsou
disciplinární komise (dále jen DK).
DK pro své soutěže ustanovují ČSKe a orgány
řídící nižší soutěže. |
|
|
|
článek 12
Působnost disciplinárních komisí
|
|
DK projednávají všechna disciplinární provinění
v GSKe (viz. čl. 2 tohoto DŘ) Jiné svazové
orgány (výkonné výbory, odborné komise, výbory
TJ, oddílů či klubu a pod.) nemohou
disciplinární tresty ukládat ani měnit. |
|
|
|
V tak závažné činnosti, jakou disciplinární
práce nesporně je, je nutné vycházet jednak z
přesných norem a v návaznosti na tuto skutečnost
je důležité, aby tuto činnost prováděl odborný
disciplinární orgán, který má teoretické i
praktické znalosti disciplinární praxe. Z tohoto
důvodu jsou v DŘ jako jediný disciplinární orgán
určeny disciplinární komise a je stanoveno, že
jiné orgány ČSKe nemohou disciplinární tresty
ukládat ani měnit. Toto ustanovení se samozřejmě
netýká odvolacích komisi všech stupňů (viz.čl.
24 až 28 tohoto DŘ). |
|
|
|
článek 13
Pravomoc disciplinárních komisí
|
| 1. |
Do pravomoci jednotlivých DK náleží: |
|
a) |
DK ČSKe |
| |
- |
provinění jednotlivců a kolektivů působících v
I. (extra) a ve II. (národní) celostátní lize a
v I. lize žen. |
| |
- |
provinění jednotlivců a kolektivů v souvislosti
se státní reprezentací České republiky |
| |
- |
provinění jednotlivců na soutěžích národních
pohárů (NP), velkých cen (VC) a mistrovských,
postupových a nepostupových soutěží. |
| |
- |
provinění funkcionářů, orgánů a dalších
zúčastěných osob na akcích, jednáních a
ostatních činnostech spojených s činností ČSKe.
|
| |
b) |
DK zřízené jinými orgány ČSKe projednávají
provinění jednotlivců a kolektivů působících v
soutěžích řízených těmito orgány.
|
| |
c) |
Dojde-li k provinění při mezinárodních zápasech
(utkáních) konaných v tuzemsku ze strany
cizince, postoupí příslušná DK neprodleně
materiál DK ČSKe, která toto oznámí zahraničnímu
řídícímu orgánu příslušného svazu.
|
| 2. |
Mohou-li jednotlivci působit ve více soutěžích
řízenými různými orgány, náleží všechna
provinění do pravomoci té DK, která je
kompetentní pro vyšší soutěž. Toto ustanovení
platí pro závodníky, rozhodčí, delegáty a jiné
funkcionáře.
Příslušnost DK vyšší soutěže je dána zařazením
provinilce na soupisku závodníků, doklady a
listiny rozhodčích a podobné dokumenty stanovené
normami, nebo řídícími orgány soutěží.
|
| 3. |
Při proviněních v přestupním řízení náleží
všechna provinění do pravomoci DK, která je
příslušná dle regionálního svazu a to tam, kde
bylo projednáno přestupní řízení.
|
| 4. |
Pro posouzení pravomoci jednotlivých DK je
rozhodujícím datem 1. červenec každého roku. K
30. červnu každého roku uzavřou všechny DK
materiály postupujících, sestupujících družstev
a provinilých jednotlivců a zašlou je příslušné
DK tak, aby je měla k dispozici před zahájením
nové soutěže. |
|
|
|
Pravomoc jednotlivých disciplinárních komisí
je v podstatě vymezena strukturou soutěží. To
znamená, že disciplinární komise projednává
všechna provinění, kterých se dopustili
jednotlivci a družstva zařazeni do příslušné
soutěže. V těchto případech není rozhodující,
zda k provinění došlo v soutěžích postupových,
mistrovských, přátelských či mezinárodních. DK
projednává rovněž provinění těchto jednotlivců,
družstev a jejich příslušníků, kterých se
dopustili v přímé souvislosti se svým postavením
v kolektivu družstva (např. chování, jednání a
vystupování před utkáním, po utkání apod.). Dále
do její pravomoci náleží všechna porušení norem
v souvislosti s organizací a průběhem utkání
(např. chování diváků, činnost pořadatelské
služby, ekonomické náležitosti a případná
porušení norem rozhodčími, zkušebními komisaři,
delegáty a technickými instruktory).
Stanovení pravomoci obsazené v odst. 2 je
důležité nejenom z důvodu uplatňováni DŘ, ale i
z důvodu maximálně objektivního posouzení
profilu morálky karatisty a sportovce. Z tohoto
hlediska je nutné, aby všechna jeho provinění
posuzovala ta DK, do jejíž kompetence patří svým
zařazením do příslušné soutěže. Z hlediska
různorodosti označení a názoru dokumentů v
jednotlivých soutěžích, používá DŘ termínu
„podobné dokumenty stanovené normami, nebo
řídícími orgány", čímž se rozumí obdoba
soupisek, listin rozhodčích a podobně.
Ustanovení odst. 3 logicky vyplývá z principu,
že pravomoc DK navazuje na kompetenci regionální
DK (krajských a ostatních svazů sdružených v
ČSKe), která přestup projednává, tzn. že
případné disciplinární provinění v přestupním
řízení jsou projednávána na stejném stupni
řídícího orgánu ČSKe. V případě neshod, či sporu
mezi regionálními DK řeší potom případná
provinění DK ČSKe, tj. nadřízená - vyšší složka.
Termín 1. července v odst. 4 je stanoven
vzhledem na ukončení soutěži. V případě přestupu
platí nová kompetence DK dnem právoplatného
rozhodnutí v přestupním řízení. |
|
IV.
Postup v disciplinárním řízení |
| |
|
článek 14
Zahájení disciplinárního řízení
|
| 1. |
DK zahájí disciplinární řízení, jestliže má za
to, že jsou k tomu oprávněné důvody. Podmětem k
zahájení disciplinárního řízení je zpravidla: |
|
- |
zápis ze soutěže (utkání - zápasu) |
|
- |
zpráva delegáta ČSKe (soutěže, utkání) - vlastní
zjištění DK |
|
- |
písemná zpráva člena řídícího orgánu, nebo jeho
odborné komise |
| |
- |
písemné oznámení výboru oddílu, klubu, školy, či
tělovýchovné jednoty - písemná zpráva vedoucího
zahraniční výpravy
|
| 2. |
Zjistí-li DK, že projednání proviněni je v
kompetenci jiné DK, neprodleně jí postoupí
všechny materiály případu.
|
| 3. |
O podnětech k zahájení disciplinárního řízení
rozhoduje DK bez zbytečných odkladů.
|
| 4. |
Disciplinární řízení nelze zahájit, jestliže od
provinění uplynula doba delší než jeden rok.
|
|
|
|
V čl. 14 jsou jasně vymezeny podněty k
zahájení disciplinárního řízení. Ostatní podněty
nejsou objektivním stanoviskem. Disciplinární
komise musí v praxi vycházet z odborných
podkladů delegovaných zástupců orgánů ČSKe,
případně dalších přítomných, příslušných
funkcionářů. Podkladem pro zahájení
disciplinárního řízení j e však především zápis
hlavního rozhodčího (rozhodčích), či ředitele
soutěže o utkáni, jehož nedílnou součásti je
podpis kauče - vedoucího družstva (závodníka),
kde vyjadřuje souhlas s totožností napomínaných,
či diskvalifikovaných závodníků a charakterem
jejich přestupků, případně uplatněné námitky. V
případě přítomnosti delegáta svazu musí DK
přihlédnout i k jeho zprávě. DK muže
zahájit řízem i na základě písemného oznámení
člena řídícího orgánu ČSKe, nebo jeho odborné
komise. Vzhledem k tomu, že výbory oddílů nejsou
disciplinárními orgány, musí případná provinění
oznámit příslušné DK Toto ustanovení platí i při
proviněních v zahraničí. Promlčecí lhůta v délce
1 roku je stanovena s ohledem na to, že pozdější
trest již nesplňuje represivní ani preventivní
účel. |
|
|
|
článek 15
Průběh disciplinárního řízení
|
| 1. |
DK postupuje v disciplinárním řízení co
nejrychleji s ohledem na náležité objasnění
případu.
|
| 2. |
K řádnému objasnění okolností provinění je DK
oprávněna přizvat k jednáni osoby, které mohou
sdělit důležité informace, vyžádat si písemné
dokumenty, zprávy, či jiné důkazní materiály.
Úhrada nákladů pro svědky se provede z
prostředků orgánu ČSKe, nebo z prostředků TJ,
oddílu, klubu..., jehož je provinilý členem. O
způsobu úhrady rozhodne DK Pro úhradu nákladů
platí obdobně ustanovení čl. 6 tohoto DŘ. |
|
|
|
článek 16
Účast provinilce |
| 1. |
Provinilec je povinen se disciplinárního řízení
účastnit, nebo může své vyjádření učinit písemně
s výslovným souhlasem k projednáni provinění bez
jeho účasti. Bez písemného vyjádření, nebo
účasti provinilce nebude DK případ projednávat.
Nedostaví-li se provinilec bez řádné omluvy na
zasedání DK do 14 dnů, bude případ projednán bez
jeho účasti. V případě předvolání provinilce
disciplinární komisí je tento provinilec povinen
se disciplinárního řízení zúčastnit. Za účast
provinilce odpovídá výbor TJ, oddílu, klubu ....
|
| 2. |
Byl-li závodník diskvalifikován, či vyloučen ze
soutěže, bylo-li to uvedeno v zápise o utkání
(zápase) a oznámeno kaučovi (trenérovi - ved.
družstva), je tím závodník vyrozuměn o tom, že
se jeho provinění bude projednávat na nejbližším
zasedání DK (tj. do 14 dni po soutěži).
Dostaví-li se závodník na zasedání DK a tato
nemůže z jakýchkoliv důvodů případ projednat,
budou cestovní výlohy hráče na toto zasedání
uhrazeny z prostředků řídícího orgánu ČSKe.
|
| 3. |
TJ (oddíl, klub, škola, kolektiv atd.), jehož je
provinilý členem, může DK zaslat své stanovisko
k provinění a výši trestu.
|
| 4. |
Vyžaduje-li to povaha provinění, přizve DK k
projednání případu odpovědné funkcionáře TJ,
oddílu, klubu ... Za účast všech pozvaných
odpovídá výbor TJ, oddílu, klubu ... Nemůže-li
DK případ projednat z objektivních důvodů, hradí
cestovní výlohy pozvaných funkcionářů příslušný
řídící orgán ČSKe. |
|
|
|
V odst. 1 je umožněno provinilci, aby se
jednáni DK osobně účastnil a měl tak možnost se
k obsahu jednání vyjádřit. Výjimku z tohoto
práva provinilce lze možno učinit jen tehdy, že
s neúčastí při projednávání souhlasí a tento
souhlas sdělí písemně. K zachovaní
objektivity disciplinárního řízení a uplatňování
preventivní činnosti disciplinárních orgánů je
nezbytné, aby jedna z forem účasti provinilce
(osobně, nebo písemné vyjádření) byla dodržena.
Z uvedených důvodů nesmí bez splnění této
podmínky disciplinární komise případ projednat.
Avšak dle ust. čl. 15 DK projedná po lhůtě 14-ti
dní daný případ i bez uvedených náležitostí.
Aby mohla DK objektivně posuzovat
konkrétní případy, k čemuž musí mít k dispozici
potřebné podklady na zahájení disciplinárního
řízení (zápis rozhodčích, zpráva delegáta atd.),
proto je dána lhůta 14-ti dní po soutěži. Přesto
se mohou stát případy, kdy DK nemá z různých
důvodů ještě potřebné materiály. V
takovém případě jsou pak doložené náklady všech
účastníků disciplinárního řízení hrazeny z
prostředků řídícího orgánu ČSKe.
Ustanovení odst. 4 použije DŘ ve všech
případech, kdy okolnosti provinění vyžadují
účast dalších osob (svědků, funkcionářů a pod.),
nebo použití písemných podkladů (čl. 15, odst.
2). Předmětná ustanovení zde řeší i otázky
úhrady finančních nákladů na účast při
disciplinárním řízení. |
|
|
|
článek 17
Zastavení závodní činnosti v průběhu
disciplinárního řízení
|
| 1. |
Byl-li závodník ze soutěže vyloučen, má okamžitě
zastavenou závodní činnost. Zastavení závodní
činnosti platí i tehdy, kdy je závodník po
soutěži (zápase) v zápise o utkání a je na pokyn
delegáta (hl. rozhodčího) uvedeno, že se hráč
dopustil takového provinění, za které by měl být
vyloučen. Orgány řídící jednotlivé soutěže mohou
rozhodnout o tom, že v takových případech mohou
hl. rozhodčí zadržet závodníkovi jeho průkaz.
|
| 2. |
Okamžité zastavení činnosti neplatí, byl-li hráč
vyloučen v mezistátních, nebo mezinárodních
soutěžích (utkáních) konajících se v tuzemsku i
v zahraničí.
|
| 3. |
Závodník, který se bez řádné omluvy nedostaví k
reprezentačnímu, přípravnému, nebo výběrovému
soustředění (utkání), má dnem následujícím po
dni stanoveného srazu zastavenou závodní činnost
až do vyšetření případu. |
|
|
|
V odst. 1 je uplatněna všeobecně platná
zásada, že po diskvalifikaci, nebo po odebrání
registr. průkazu má postižený závodník s
okamžitou platností zastavenou činnost až do
rozhodnutí disciplinární komise s výjimkami
uvedenými v odst. 2.
Odst. řeší případy přestupků závodníků v
mezinárodním styku. Vzhledem k tomu, že se
převážně jedná o přátelská, nebo turnajová
utkání, nemá disciplinární komise k dispozici
oficiální podklady potřebné k objektivnímu
posouzeni předmětného provinění, a proto je
stanoveno, že je podkladem pro zahájení
disciplinárního řízeni i zpráva vedoucího
zahraniční výpravy. (viz čl. 14 odst.1). |
|
|
|
článek 18
Závěr disciplinárního řízení
|
| 1. |
Po dostatečném objasnění všech okolností
provinění rozhodne DK o uložení trestu podle
tohoto DR v případě, že k provinění došlo, nebo
disciplinární řízení zastaví v případě, že k
provinění nedošlo. S ohledem na charakter
provinění a osobu provinilce může DK též od
potrestání upustit.
|
| 2. |
Rozhodnutí DK musí obsahovat: |
| |
- |
přesný druh trestu a jednoznačný časový údaj o
jeho trvání - charakteristiku provinění; za
které byl trest uložen |
| |
- |
poučení o možnostech odvolání.
|
| 3. |
Byl-li uložen trest zastavení závodní činnosti,
nebo zákazu výkonu funkce za takové provinění,
které vyžaduje uplatnění tohoto postihu i v
jiném sportovním odvětví, oznámí tuto skutečnost
příslušnému řídícímu orgánu soutěží tohoto
sportu. DK musí v průběhu disciplinárního
řízení zjistit skutečný stav projednávané věci a
všechny okolnosti disciplinárního provinění.
Rozhodnutí o potrestání učiní teprve tehdy, když
je nepochybně přesvědčena, že k provinění došlo.
Pokud DK v průběhu řízení zjistí, ze k přestupku
nedošlo, disciplinární projednávání zastaví. V
ojedinělých případech muže DK od potrestání
upustit i v případech: kdy sice bylo proviněni
zjištěno, ale okolnosti přestupku nebo chovaní
provinilce skýtají výjimečně polehčující
okolnosti. |
|
|
|
Odst. 2 stanoví všechny náležitosti, které
musí obsahovat rozhodnutí disciplinárního
orgánu: |
| a) |
jaký trest byl provinilci uložen (např.
zastavení činnosti, zákaz výkonu funkce a pod.),
kterých funkcí nebo činností se trest týká
(např. zákazu vedení konkrétního družstva
jednotlivců při soutěžích, zastavení činnosti na
4 soutěže a pod.) a u kolektivních trestů, na
které subjekty se trest vztahuje (např. zákaz
pořádání soutěže žactva a pod.).
|
| b) |
b) u trestů na časové období přesné datum
začátku a ukončení trestu (např. zákaz výkonu
zkušebního komisaře, nebo rozhodčího od
26.9.1994 do 30.10.1994 včetně) a u trestů na
počet soutěžních přesné datum od které se
příslušný počet soutěží (zápasů) počítá (např.
zastavení činnosti na 2 soutěžní utkání L(extra)
ligy od 5.9.1994). Pozor, nelze stanovit trest
na počet soutěžních utkání na jednotlivá kola
příslušné soutěže z důvodu případného se
nekonání. Může to způsobit nejasnosti, kdy má
závodník zastavenou činnost a kdy může zápasit.
c) za co byl závodník potrestán, tzn. přesné
označení jednání provinilce, které je považováno
za disciplinární provinění (viz odvolací řízení
a ustanovení čl. 21, odst. 3 tohoto DŘ),
případně na základě jakých podkladů dospěla DK k
přesvědčení, že k provinění došlo a k jakým
polehčujícím, či přitěžujícím okolnostem při
uložení trestu přihlížela.
|
| c) |
poučení o odvolání, ve kterém potrestanému
sdělí zejména ke komu a v jaké lhůtě může
odvolání podat, případně jakou formou a upozorní
na stanovenou výši odvolacího poplatku. Tresty
ukládané podle tohoto DŘ platí pouze pro ČSKe a
všechny ostatní složky k němu podřízené a
přidružené. Zjistí-li DK, že provinění je
takového charakteru, že by potrestaný neměl
provádět sportovní činnost ani v jiném
sportovním odvětví, postoupí po rozhodnutí o
potrestání potřebné podklady příslušným
disciplinárním orgánům jiných sportovních svazů,
nebo organizací. Rozhodnuti v jiném sportovním
odvětví je však plně v pravomoci těchto orgánů. |
|
|
|
článek 19
Účinnost disciplinárních trestů
|
| 1. |
Účinnost disciplinárních trestů začíná
následujícím dnem po rozhodnutí DK o uložení
trestu.
|
| 2. |
Byla-li závodníkovi zastavena závodní činnost
před zahájením disciplinárního řízení (viz čl.
17 odst. 1 a 2 tohoto DŘ), začíná účinnost
trestu dnem zastavení činnosti. 3.) Tresty za
provinění v přestupním řízení se ukládají s
účinnosti od data začátku přestupního řízení.
|
|
|
|
Z ustanovení odst. 1 vyplývá, že nelze v
žádném pr`ípadě potrestat provinilce se zpětnou
platností, a to ani v těch případech, kdy bylo
provinění zjištěno později. Účinnost
trestu v DŘ je jednoznačně stanovena.
Odst. 2 stanoví, že v případech, kdy má
provinilec zastavenou činnost již před
projednáním v DK, ukládá se trest od data
zastavení činnosti, a to z toho důvodu, že již
před disciplinárním řízením nemohl sportovní
činnost vykonávat.
Při ukládání trestů podle odst. 3 je DK
povinna přezkoumat, zda závodník v uvedené době
nestartoval. Ve výjimečných případech je možno
použít i písemné prohlášení závodníka, nebo
odpovědného funkcionáře oddílu, že závodník od
začátku přestupního řízeni v žádném zápase
nenastoupil. Zjistí-li DK dodatečně nepravdivost
tohoto prohlášení, budou viníci potrestáni dle
příslušných článků přílohy tohoto DŘ. |
|
|
|
článek 20
Dokumentace disciplinárního řízení
|
| 1. |
Z jednání DK se pořizuje zápis, který obsahuje
všechny podstatné údaje o průběhu a závěrech
disciplinárního řízení. Zápis podepisuje
předseda DK, nebo jím zmocněný zástupce.
|
| 2. |
O svém rozhodnutí vyrozumí DK písemně TJ, oddíl,
klub, školu ... jehož je provinilec členem.
Je-li provinilec, nebo zástupce TJ, oddílu,
klubu ... jednání DK přítomen, může být
rozhodnutí DK vyhlášeno ústně. |
|
|
Pod pojmem „podstatné údaje" se rozumí výpovědi
provinilce, funkcionářů, případných svědku a
podobně. K zajištění průkaznosti výpovědi má DK
právo nechat výpověď v zápise ověřit
vlastnoručním podpisem příslušné osoby. Zápis
dále musí obsahovat přesné rozhodnutí DK (viz
čl. 18 DŘ ČSKe). Jak je v odst. 2 uvedeno,
nemusí DK, je-li potrestaný jednání přítomen
zasílat písemné rozhodnutí. Požádá-li potrestaný
o písemné vyrozumění i v případě osobní
přítomnosti, může mu DK (zvláště v závažnějších
případech a při vyšších trestech) vyhovět.
Zároveň však stanoví, že i v tomto případě
začíná lhůta pro odvolání dnem ústního vyhlášeni
rozhodnuti DK.
|
|
V.
Zásady pro ukládání disciplinárních trestů |
| |
|
článek 21
Ukládání trestů
|
| 1. |
Projednává-li DK současně více disciplinárních
provinění, vysloví trest za provinění
nejzávaznější a k ostatním přihlédne jako k
přitěžující okolnosti.
|
| 2. |
Za jedno provinění je možno uložit i více
trestů, pokud to jejich povaha nevylučuje.
|
| 3. |
Byl-li provinilci uložen za disciplinární
provinění příslušnou DK trest, nelze za tentýž
skutek vést další disciplinární řízení. |
|
|
|
Odst. 2 stanoví zásadu, že DK
může uložit i více trestů (např. zákaz pořádání
soutěží a pokuta, zastavení činnosti a pokuta
apod.). Nelze však ukládat souběžně tresty,
jejichž povaha to nedovoluje (např. důtka a
zastavení činnosti, zákaz výkonu funkce a pokuta
a pod.).
Odst. 3 se plně vztahuje na
jednání všech disciplinárních orgánů ČSKe a plně
respektuje zásadu, že zajedno provinění nelze
trestat vícekrát.
V případě provinění, které
splňuje podstatu trestního činu je nutno
posuzovat obdobně jako v ostatních případech.
Disciplinární trest pochopitelně nezbavuje
potrestaného případné trestní odpovědnosti a na
straně druhé v případě, kdy soudní postih bude z
hlediska potřeb ČSKe nedostačující (např. neřeší
otázku zákazu činnosti v ČSKe, závodní činnosti
a pod.) může být proti provinilci zahájeno
disciplinární řízení. |
|
|
|
článek 22
Polehčující okolnosti
|
|
Při ukládání trestu považují DK za polehčující
okolnosti zejména to, že provinilý: |
|
- |
byl vyprovokován |
|
- |
před proviněním se řádně choval |
|
- |
nahradil dobrovolně škodu, kterou svým činem
způsobil |
|
- |
projevil upřímnou lítost |
|
- |
sám oznámil provinění, kterého se dopustil |
|
- |
napomáhal účinně při objasňování svého
provinění. |
|
|
|
článek 23
Přitěžující okolnosti
|
|
Při ukládáni trestu považují DK za přitěžující
okolnosti zejména to, že provinilý: |
|
- |
se dopustil provinění surovým způsobem, zákeřně
nebo lstivě |
|
- |
se dopustil provinění jako funkcionář |
|
- |
svedl k provinění jiného |
|
- |
se dopustil více provinění |
|
- |
se dopustil provinění, ačkoliv byl již v
posledních 2 letech disciplinárně potrestán |
|
- |
svým jednáním ovlivnil regulérnost soutěže. |
|
|
|
V předchozích článcích jsou uvedeny příklad
polehčujících (čl. 22) přitěžujících (čl. 23)
okolností, které mají vliv na druh a výši
trestu. DK však přihlíží i k dalším
skutečnostem, které k provinění vedly, a k
celkovému morálnímu profilu provinilce. V žádném
případě však nelze uložit trest pod spodní a nad
horní hranici rozpětí trestů uvedeného v
příkladových sazebnících přílohy tohoto DŘ. |
|
VI.
Odvolání |
| |
|
článek 24
Odvolací orgány
|
| 1. |
Proti rozhodnutí DK může provinilec podat
odvolání. Odvolat se může jen ten, kdo byl
potrestán. Za jednotlivce nemůže podat odvoláni
nikdo jiný než on sám. Je-li potrestáno
družstvo, může podat odvolání kterýkoliv jeho
člen. V případě potrestání TJ, oddílu, klubu ...
se může odvolat pouze příslušný orgán (výbor,
správní rada, apod.).
|
| 2. |
O odvolání rozhodují odvolací orgány podle
stanov ČSKe (výkonný výbor). Je nutné, aby
odvolání podával pouze provinilec, to znamená že
za jednotlivce nemůže podat odvolání kolektivní
orgán ani oddílový funkcionář, nebo trenér. Při
potrestání kolektivů mohou podat odvolání
subjekty uvedené v odst. 2, a to z toho důvodu,
že kolektivní trest má bezprostřední dopad na
každého jeho člena (i v případě, že se na
provinění přímo nepodílel). Při potrestání
celého oddílu však není účelné umožnit podání
odvolání kterémukoliv jeho členu, ale odvolání
musí být výsledkem kolektivního posouzení
výborem. |
|
|
|
článek 25
Podání odvolání
|
| 1. |
Odvolání podává potrestaný písemně do 15-ti dnů
ode dne oznámeni, nebo doručení rozhodnutí DK k
příslušnému odvolacímu orgánu.
|
| 2. |
Odvolání se zasílá v opise DK, která rozhodla
potrestání.
|
| 3. |
DK zašle neprodleně všechny písemné doklady a
své stanovisko příslušnému odvolacímu orgánu.
|
| 4. |
Odvolání nemá v žádném případě odkladný účinek.
|
| 5. |
Součásti odvolání je odvolací poplatek ve výši : |
|
- |
odvolání proti rozhodnutí DK ČSKe pro
profesionály vedené u ČSKe (závodníci,
funkcionáři apod.) 500,- Kč, |
|
- |
odvolání proti rozhodnutí DK ČSKe pro soutěže
pořádané ČSKe 300,- Kč, |
|
- |
odvolání proti rozhodnutí ostatních DK 100,- Kč. |
|
|
|
Poplatek z odvolání se vrátí, jestliže
odvolávací orgán zruší rozhodnutí DK. Odvolání
musí být podáno písemně nejpozději do 15-ti dnů
ode dne oznámení, nebo doručení rozhodnutí
disciplinárního orgánu. Tato lhůta začíná dnem,
který následuje po dni, kdy bylo provinilci
rozhodnutí ústně oznámeno na zasedání DK, nebo
kdy mu bylo doručeno písemné rozhodnutí.
V odst. 4 je uvedeno, že „odvolání nemá v
žádném případě odkladný účinek = v období do
rozhodnutí odvolacího orgánu platí v plném
rozsahu opatření, které bylo přijato
disciplinárním orgánem v první instanci, a to
včetně finančních postihů a poplatků, kde je
třeba i v případě podání odvolání respektovat
lhůtu pro jejich uhrazení stanovenou v článku 6
tohoto DŘ. |
|
|
|
článek 26
Projednání odvolání
|
| 1. |
Odvolávací orgán projednává odvolání neprodleně,
nejdéle do jednoho měsíce.
|
| 2. |
Odvolávací orgán přezkoumá postup a rozhodnutí
DK Vychází přitom z materiálů disciplinárního
řízení, které v případě potřeby doplní vlastním
šetřením.
|
| 3. |
Potrestaný má právo se jednání odvolávacího
orgánu zúčastnit. |
|
|
|
článek 27
Rozhodování v odvolacím řízení |
| 1. |
Odvolací orgán odvolání zamítne, je-li podáno
opožděně nebo osobou, která není k jeho podání
oprávněna. Odvolání může zamítnout i tehdy,
není-li předložen doklad o zaplacení
odvolávacího poplatku.
|
| 2. |
Odvolávací orgán potvrdí rozhodnutí DK, dojde-li
k závěru, že její rozhodnutí je odůvodněné a
správné.
|
| 3. |
Odvolací orgán zruší rozhodnutí DK, dojde-li k
závěru, ze nešlo o disciplinární provinění.
|
| 4. |
Odvolací orgán změní rozhodnutí DK, dojde-li k
závěru, že měl být uložen jiný trest.
|
| 5. |
Rozhodnutí odvolávacího orgánu je konečné a
nelze se proti němu dále odvolat. |
|
|
|
Odst. 1 až 4 stanoví taxativně možné
rozhodnutí odvolávacího orgán. Jiná rozhodnutí
vedená v předmětném článku nemůže odvolávací
orgán učinit. V odst. 1 jsou taxativně
uvedeny dva důvody pro zamítnutí odvolání, a to
nedodržení lhůt pro jeho podání a podání
odvolání neoprávněným subjektem (viz komentář k
čl.
24. V případech, kdy není splněna
náležitost odvolávacího poplatku, záleží na
rozhodnutí odvolávacího orgánu zda odvolání z
tohoto důvodu zamítne, nebo odvoláni projedná s
tím, že bude poplatek uhrazen v průběhu
odvolacího řízení.
Pod pojmem jiný trest ve smyslu odst.4
může odvolávací orgán použít nejen jiný druh
trestu, ale změnit i výši uloženého trestu. |
|
|
|
článek 28
Dokumentace odvolacího řízení |
|
O pořizování zápisu z jednání odvolacího orgánu
a o oznámení a doručování jeho rozhodnutí platí
obdobně ustanovení čl. 20 tohoto DŘ. |
|
VII.
Zvláštní ustanovení |
| |
|
článek 29
Poplatek z disciplinárního řízení
|
| 1. |
Za projednání každého disciplinárního provinění
se stanoví povinnost uhradit náklady
disciplinárního řízení.
|
| 2. |
Pro jednotlivé soutěže je výše poplatku
stanovena takto: |
|
- |
u I. a II. ligy družstev, postupových, NP a
mistrovských soutěžích 1.000,-Kč |
|
- |
u nár. ligy dorostu, postupových a mistrovských
soutěží dorostu 500,- Kč |
|
- |
u nižších a ostatních soutěží 100,- až 300,- Kč
|
| 3. |
Příslušný poplatek musí být zaplacen při
disciplinárním řízení podle čl. 17 odst. 1 a 4
do dne projednávání v DK. Doklad o zaplacení
musí být příslušné DK předložen před zahájením
jednáni. Není-li doklad předložen, DK případ
neprojedná. Nebude-li doklad předložen do 14-ti
dnů, bude případ projednán s vyvozením
disciplinárních opatření vůči mateřskému oddílu,
TJ, klubu a pod., který za úhradu poplatku
odpovídá.
|
| 4. |
Ustanovení odst. 1 až 3 se vztahují i na
projednání napomínání závodníků.
|
| 5. |
V ostatních disciplinárních řízeních rozhodne o
úhradě stanovených poplatků DK. |
|
|
|
Odst. 1 až 4 se týkají poplatků při
vyloučení, nebo opakovaném napomínání závodníků
za hrubé přestupky. Ve všech ostatních případech
rozhodne o případném zaplacení poplatku DK (není
považováno za účelné stanovení poplatku souběžně
s uložením peněžité pokuty jednotlivci i
kolektivu). Pokud DK stanoví povinnost poplatek
uhradit, počítá se lhůta pro zaplacení poplatku
od rozhodnutí (písemné vyrozumění)
disciplinárního orgánu. |
|
|
|
článek 30
Záznamy trestů |
Tresty uložené v DK se zaznamenávají:
|
| - |
závodníkům trenérům, funkcionářům a rozhodčím do
průkazu opravňujících k soutěžím, nebo výkonu
funkce, pokud k takovým záznamům je upraven.
|
| - |
oddílům a družstvům do evidenční karty TJ,
oddílu (klubu), která by byla za tímto účelem
sjednána. |
|
|
|
Záznam trestu je oprávněna provést pouze
příslušná DK Pokud není registrační průkaz
závodníka k záznamu trestu upraven, stvrzuje
kauč (vedoucí) družstva svým podpisem, že
nastoupivší závodníci nemají disciplinárně
pozastavenou činnost. Zachování
jednotnosti záznamů trestů do průkazů a prevence
před možnými nepřesnostmi vyžaduje, aby záznamy
všech trestů prováděla výhradně příslušná DK. |
|
|
|
článek 31
Změny trestu |
| 1. |
Po vykonání nejméně poloviny trestu zastavení
závodní činnosti zákazu výkonu funkce a zákazu
pořádání soutěží lze na základě žádosti
potrestaného zbytek trestu prominout, případně
podmíněně odložit na zkušební dobu od tří měsíců
do jednoho roku.
|
| 2. |
O změně trestu rozhoduje orgán, který o něm
rozhodl s konečnou platností (DK nebo odvolací
orgán).
|
|
|
|
Aby disciplinární trest působil výchovně, musí
splňovat nejen represivní, ale i preventivní
funkci. Z tohoto titulu poskytuje článek 31
možnost po uplynutí nejméně poloviny trestu jeho
zbytek provinilci prominout, nebo podmíněně
odložit na určitou dobu. Je potřebné posuzovat
žádosti o prominutí zbytku trestu důkladně,
uvážlivě a s přihlédnutím k charakteru
přestupku, dosavadní činnosti provinilce a k
výši uloženého trestu. Na tomto základě pak
uplatňovat právo prominutí, nebo podmíněného
odložení zbytku trestu pouze ve výjimečných
případech.
O všech změnách trestů podle tohoto článku
rozhodují výhradně DK, které trest uložily.
Pouze v případech, kdy bylo dáno odvolání,
provádí případnou změnu trestu příslušný
odvolací organ.
|
|
VIII.
Závěrečná ustanovení |
| |
|
článek 32
|
|
Tento DŘ ČSKe byl schválen parlamentem tohoto
svazu dne 10. 12. 1994 a nabývá účinnosti dnem
1. 1.1995. |
|
|
|
článek 33
|
|
K výkladu ustanovení tohoto DŘ je oprávněna
výhradně disciplinární komise ČSKe a ost. boj.
umění.
Vypracoval: J.Hudský, Mgr. P. Dolejš, P.
Krátký
Konzultováno právními zástupci firmy B.A.K. |
| |
| |
|
Diskuze k
Disciplinárnímu řádu ČSKe
|
|
|
| |
|
|
|
|
